Šakal čabrakový (Canis mesomelas)
Šakal je šelma, která svým vzhledem připomíná psa nebo lišku s dlouhýma ušima.
Šakal čabrakový(Canis mesomelas) patří do čeledi psovitých – Canidae. Ze všech druhů šakalů je tento nejrozšířenější.
Přestože je nejrozšířenější ze všech šakalů, žije výhradně ve východní a jižní Africe.
- výskyt - jižní a východní Afrika
- délka ocasu - 25-40cm
- Velikost šakala - 71 až 130 cm
- 5 - 13 kg
- výška v kohoutku - 30-50cm
- 5-14let
- březost - 50 - 60 dní
- velikost teritoria - 2 do 33 km2
- stepi, buše, prérie, lesnaté savany, řídké lesy
Vzhled
Barva srsti je hnědá, na hřbetě a ocasu černá,
akal je poměrně malý, štíhlý, s dlouhýma nohama a protáhlým čenichem. Ocas je huňatý a plochý. Šakal se pohybuje charakteristickým klusem.
Čumák je protáhlý a usnadňuje lov hmyzu, jiných bezobratlých a hlodavců.
Kromě hřbetu má černou barvu i šakalův huňatý plochý ocas, zatímco zbytek srsti bývá zbarven do hněda.
Pohybuje se charakteristickým klusem.
Šakali žijí v párech a jsou spolu po celý život. Partneři mají označkované společné teritorium, kam ostatní šakali nesmí vstoupit. Pokud se nějaký takový vetřelec objeví a chtěl by snad lovit v cizím teritoriu, vyzve ho na zápas ten z páru, který má stejné pohlaví jako nezvaný host. Samička rodí většinou 4 až 6 mláďat, ale může jich být i víc. O narozená mláďata se starají oba rodiče a občas dokonce i starší sourozenci z předešlých vrhů.
Šakali se často stěhují.
Šakal je všežravec, živí se převážně mršinami, nepohrdne však ani ovocem nebo, pokud rodí větší zvířata, může si pochutnat na čerstvě vyšlé placentě (patří mezi placentáli).
Stará se o zbytky potravy po šelmách.
A pár obrázků na závěr-----
Zdroje
Šakal čabrakový. Šakal čabrakový. 2013, č. 6.