Morče domácí
Morče domácí je domestikovaná forma jihoamerického hlodavce morčete divokého. V současnosti patří mezi oblíbené domácí mazlíčky. Morčata většinou nekoušou a proto jsou vhodné pro děti.
Morče je hlodavec.Jeho nejpříbuznějším zvířetem je kapybara, mara stepní, moko skalní, paka nížinná a nutrie říční.
Morče domácí se řadí podle vyhlášky č. 207/2004 Sb. mezi obvyklé druhy laboratorních zvířat. Používá se k laboratorním pokusům ve farmakologii, mikrobiologii, imunologii,parazitologii a dalších biotechnologických oborech.
POTRAVA
Jeho potrava by měla být pestrá (hlavně v domácích podmínkách). Vhodné je krmit morče pravidelně každý den ve stejnou dobu. Obvykle se krmí dvakrát denně.
Chov
- Klec - asi nejčastější používané obydlí pro morčata. Dá se koupit v každém zverimexu, momentálně je již i na trhu velká nabídka co do barev a velikostí. Mezi výhody patří snadná přenosnost, vzdušnost a jednoduché čištění, mezi nevýhody cena, nebezpečí průvanu (pro morčata je průvan velmi nebezpečný), možnost broušení zubů o kovové mříže klece a také občasné vyhazování podestýlky z klece.
- Plastbox - dosti podobný kleci, ale místo mříže je vršek plastový průhledný poklop. Díky tomu na morče netáhne a nevypadává ven podestýlka, ale zase je v plastboxu trosku horší ventilace(mřížka je jen z vrchu) a tak se musí častěji čistit, aby v něm nebyla příliš velká vlhkost.
- Akvárium - podobné výhody a nevýhody jako plastbox, navíc ale v něm bývá problém s upevněním napaječky, také čištění je těžší a hrozí uštípnutí skla a poranění. Pokud není akvárium vloženo do nějaké bedny ap. je také menší soukromí pro chované jedince.
- Doma nebo na zakázku vyrobená ubikace - často využívané chovateli, ubytování obvykle vypadá jako skříň z lamina s šuplíky z plexi nebo skla, někdy jen se sklem vysokým 25-30 cm v přední stěně. Jednotlivé ubikace se lehce čistí, s morčaty se jednoduše manipuluje (proto se i lépe ochočují) a přitom nejsou vystavena průvanu. Také toto ubytování skýtá možnost variací a lze jej vhodně zakomponovat do vybavení bytu. Mezi nevýhody ovšem patří váha, díky čemuž se s celou sestavou špatně manipuluje, toto se ale dá částečně vyřešit např. kolečky.
- Venkovní výběh v létě oplocený kousek travnatého plácku (chráněný i z vrchu před útoky dravců, psů a koček). Morčata jsou tak stále na čerstvém vzduchu. Je ale třeba dávat pozor na přehřátí od slunce, proto je potřeba zajistit i chladnější místo ve stínu, aby se morčata měla kam schovat.
- Jako podestýlku je vhodné použít hobliny (piliny jsou příliš jemné, dráždí oči a vnikají do nozder; sláma může způsobit poranění očí, které jsou u morčat přirozeně vystouplé). Dalšími možnostmi jsou dřevěné pelety, dělají se i slaměné či konopné pelety. U konopných pelet je ale možný výskyt parazitů, ti se však dají lehce odstranit vystříkáním nějakým přípravkem (např. Arpalit). Je také vhodná kukuřičná drť, která moč vsákne do sebe a zabraňuje tak zápachu, někdo používá i kočkolity. Seno je vhodné pouze jako potrava, pokud možno každý den, nikoli však jako podestýlku, protože nasákne močí a velmi rychle začne zapáchat.
Je potřeba kontrolovat, zda u morčat dochází k dostatečnému obrušování zubů a nepřerůstají-li mu drápky. V případě že ano, je potřeba pravidelně zastřihávat. V případě, že si na tuto činnost netroufne sám chovatel, je nutné navštívit zvěrolékaře.
- Kvíkání - morče vyžaduje pozornost, má na něco chuť; kvíkají také mláďata, dožadující se své matky
- Bublání - vyjadřuje spokojenost, klid "bublají" i samice v říji
- Cvakání zubů - značí hrozbu, strach, vztek