Leopon
Leopon se nazývá kříženec leoparda a lvice. Tito kříženci byly pokusně plozeni v zoologických zahradách v Japonsku, Německé spolkové republice a Itálii. Leopony též produkoval ve svém Tierparku v Hamburgu Karl Hagenbeck. Bohužel z jeho pokusů žádný exemplář nedožil dospělosti. Z tohoto zdroje zřejmě pochází kůže z britského muzea. Též pokus o chov je zaznamenán z Japonska. Fotografie přirozeného páření lvice s leopardem s tohoto japonského zdroje jsou obsaženy v příloze stránky. Tyto fotografie vyvolali opravdu velkou polemiku o možnosti logického vysvětlení jedné z afrických záhad - malých skvrnitých lvů domorodci zvanými "marozi". Velice zajímavá je technika páření leoparda s lvicí a jejich schopnost překonat rozdílnou velikost obou druhů šelem.
Velice úspěšným se stal program Koshien Hanshin parku v Nishinomiya City, Japonsko. Zde došlo k spáření lvice Sonoco s leopardem Kaneo. S tohoto spojení se narodila v roce 1959 dvě mláďata a v roce 1962 dokonce mláďata tři. Tyto mláďata byly vychovávány společně, ačkoliv leopard bývá klasicky, jako velká osamělá šelma, byl chován osamoceně. Všechny mláďata byly neplodná a poslední exemplář uhynul v roce 1985. Ve věku 15 let. Program chovu leoponů byl velice populární u veřejnosti ale vědecké kruhy tomuto programu příliš nepřály.
Základní rysy těchto kříženců lze shrnout do tohoto stručného popisu. Leopon je větší než leopard a spojuje oba druhy dohromady svým vzhledem. Mají temnější odstín srsti (damasia?) a chomáčkovitý lví ocas. Samcům rostla rozptýlená hříva. Opět se objevila u samic rozporuplnost povahy způsobená samotářskou povahou leoparda a sociální aktivitou lvice. Mláďata lezla po stromech jako leopard a milovala koupání ve vodě. Chované exempláře zcela jistě měli sklon k otylosti, což ale odborníci přisuzují jejich životu v relativně malých klecích, který místo svalů vytvářel tuk. Všechny uhynulé kusy z chovu byly vypreparovány a uloženy v muzeu Tokia. Pouze jediný exemplář byl vystaven v místě pokusu Nishinomiya City.