Nandu Darwinův
Menší a mnohem vzácnější ze dvou druhů existujících nanduů žije v Jižní Americe na náhorní plošině Altiplano a v Patagonii. Existuje ve třech poddruzích, ale někteří vědci považují dva severní poddruhy za samostatný druh. Ty žijí v pouštích od 3500 do 4500 m.n.m, zatímco jižní poddruh v travnatých a křovinatých pampách od 0 do 2500 m.n.m. Koexistence obou druhů nanduů sehrála významnou roli při formování Darwinovy evoluční teorie.
Oproti ostatním pštrosům má tento nandu větší křídla. Od nandu pampových se liší nejen velikostí, ale i zbarvením - má peří poseté světlými skvrnami. Dosahuje výšky jen 90-100 cm, při stejné délce a váze 15 - 25 kg. Výborně běhá - až 60 km/h (což mu stačí aby utekl predátorům) a dokonce je i zdatným plavcem (zdolává řeky, aby se dostal na druhý břeh).
Žije ve skupinách 5-30 jedinců.
ROZMNOŽOVÁNÍ A VEJCE
V období rozmnožování samec láká samici dunivým hlasem a „tancem”. Poblíž jediného hnízda v podobě mělké prohlubně vystlané trávou snáší několik samic celkem 10-30 vajec (někdy i 50 - obvykle tak 3 vejce od jedné samice). Samec většinu vajec nakulí do hnízda, avšak některá nechává vně a nestará se o ně. Tato vejce hnijí a tím vábí mouchy, které slouží jako potrava pro sedícího samce a později i pro mláďata. Vejce jsou 9 - 13 cm velká zelenavě žlutá a sedí na nich jen samec (okolo 40 dnů), ten se také sám ještě půl roku stará i o mláďata. V tomto období bývá agresivní.
POTRAVA
všežravec - tráva a různé části rostlin, hmyz, občas drobní obratlovci. Dospělí jsou převážně býložraví, zatímco mláďata hlavně masožravá (hmyzožravá).