Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ropucha zlatá (Bufo periglenes)

17. 12. 2012
Ropuchu zlatou objevil roku 1966 J. Savage v Kostarice. Tato obyvatelka horského mlžného pralesa, vzdáleného lidské civilizaci, fascinovala po každé stránce. Pouze u tohoto druhu ropuchy je vyvinut pohlavní dimorfismus a navíc velmi výrazný. Samec je celý zlatooranžový až oranžově červený, samička je modročerná se žlutooranžovými skvrnami, obě pohlaví se liší i velikostí, sameček je menší, což je ostatně u žab pravidlem. V prostředí, kde neměla příliš nepřátel, kladla ropucha malý počet poměrně velkých vajíček. Bylo ji možné pozorovat jen krátce po období dešťů.
Stále ale ochranáři a vědci čekají zda se ropucha ještě někdy objeví.
Samec a Samice
 

Rozmnožování

Žijí převážně v podzemí, Páření probíhá v dubnu.Samci se perou o samice.

Po 2 měsících od snesení vajec se vylíhnou pulci.

 

Zánik

Vyhynutí zlatých ropuch z Kostariky podle nové studie nezpůsobilo globální oteplování.
Ropucha zlatá (Bufo periglenes) z kostarického pralesa Monteverde byla naposledy spatřena v roce 1989. O pět let později se už začala uvádět jako typický příklad živočišného druhu, který smetlo lidmi způsobené globální oteplování. V polovině 80. let, kdy stouply koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, začaly být kostarické pralesy teplejší a sušší než dříve. Takové podmínky příliš nevyhovovaly žábám, ale o to víc se v nich dařilo houbové infekci, která je dnes považována za jednu z hlavních příčin celosvětového úbytku obojživelníků. Zlaté ropuchy žily jen v malých populacích na omezeném území a jejich zánik na sebe nenechal dlouho čekat. Role, kterou v něm sehrálo globální oteplování, ale nebyla zcela jednoznačná.
Ropucha zlatá (Bufo periglenes) - Foto:  U.S. Fish and Wildlife Service
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 


Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< srpen / 2019 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 196834
Měsíc: 1435
Den: 45